proloupnout voko
Vracím se.
Vracíme se, hodiny strávené v divně zeleném autobuse, nemluvíme. Jseš blíž, čím dýl nemluvíme, je krásný nemluvit a poslouchat nemluvení. Slunce sklouzlo do pohodlných poloh, na jazyku chuť wasabi (sbalené na cesty, jako vždy), někdy bych chtěla umřít na sedadle vedle tebe. Na cestě někam, nebo domů. Protože krajina utíká a nebe se mění, jak já chci. Pro onu zálibu v mracích. Doma bez váhání zachránit jiřičky před zlou sousedkou, těhotním s každým kouskem hlíny přilepeným u našeho ložnicového okna. Ráno mě budí štěbetavými hádkami o flek, směju se pod fousy, a to ještě nezvonil budík. Natáhnout ruku, slyšíš je taky?, a proloupnout voko vedle tvýho.
Vracíme se, hodiny strávené v divně zeleném autobuse, nemluvíme. Jseš blíž, čím dýl nemluvíme, je krásný nemluvit a poslouchat nemluvení. Slunce sklouzlo do pohodlných poloh, na jazyku chuť wasabi (sbalené na cesty, jako vždy), někdy bych chtěla umřít na sedadle vedle tebe. Na cestě někam, nebo domů. Protože krajina utíká a nebe se mění, jak já chci. Pro onu zálibu v mracích. Doma bez váhání zachránit jiřičky před zlou sousedkou, těhotním s každým kouskem hlíny přilepeným u našeho ložnicového okna. Ráno mě budí štěbetavými hádkami o flek, směju se pod fousy, a to ještě nezvonil budík. Natáhnout ruku, slyšíš je taky?, a proloupnout voko vedle tvýho.
Žádné komentáře:
Okomentovat