úterý 11. prosince 2007

Ahoj mamko

Stojíme v metru nad typickým českým důchodcem. Ušmudlaný, špína za nehty, bláto na botách, bunda kdysi šedé barvy. V ruce skoro nejstarší typ Nokie co znám - číslo po mně nechtějte - začíná velice pomalu vyťukávat esemesku. Nedá mi to, koukám přes rameno. Každé písmenko hledá dlouhé sekundy, špatně vidí.

Ahoj mamko,

Che, to je pěkný, píše svý ženě. Neváhám a tlumočím z davu zpruzenému Rahaanovi.

za pul hodiny

Jasně, teď napíše, že bude za chvíli doma..vsaď se!


budu doma.

..jak jsme všichni čitelní, jak jsou si všechny sms zprávy podobný!

Tes

Na pleši dva načervenalé stroupky mezi mořem lupů. Dlouho hledá další písmenka, celej tunel, mezi dvěma stanicemi. Jsem napjatá!

Tesim se

Taju! Byť je na pána neveselý pohled, nebrání mu přece jeho stáří a ubohá umolousanost, aby byl milý na životní družku, jistě už mnoho let okoukanou. Láska kvete v každém věku, nezapomínej, doriano!

tesim se na

Visím na každém dalším písmenku, jsem zvědavá na láskyplné oslovení, které bude následovat

tesim se na ..



.. JIDLO.


Buch. Když na Kolbenově vystoupí, pohltí mě vlna smutku.


4 komentáře:

Hana Kostovičová řekl(a)...

Aspoň je schopen napsat, že se na něco těší...někteří lidé tato slova už nepoužívají...například moje mamka...

Anonymní řekl(a)...

počkej počkej
co je na jídle špatnýho : )
láska prochází žaludkem žejo
on se pán nejspíš stydí dát jinak najevo svoje emoce

doriana řekl(a)...

bah.: takže konečně návrat z incognity? ;)

canny: hele, kazíš mi můj smutek

Anonymní řekl(a)...

nutno ovšem pánovi přiznat smysl pro dramaturgii :)