pondělí 31. března 2008

před svatbou

(kretén)


O čem jsem chtěla psát?
O tom, že dneska je v Horoucích peklech © zvláštní klid, když se vyendorfinovaná po spinningu vracím domů a přes potemnělou cestu mi ustaraně přeběhne ježek, udiví mě, proč že přede mnou utíká.
Ve čtvrtek si hodně povídáme o osobní autonomii, dnes nad ní přemýšlím u zmrzlinového poháru před výkonem, listujíc v MF, zbývá mi 3/4 hodiny do začátku a je mi pohodlně a těším se. Od samého začátku vím, že ten Typ, co si sedne ke stolku vedle - kromě toho, že je divnej nejen s ohledem na ohoz co má na sobě a dlouze urousaný prošedivělý vlas - chodí po nákupním centru s jistým cílem, kterým jsem v daný moment já. Když mě po prolistování na stranu sedm osloví, že by mě rád na něco pozval, snažím se být chvíli milá (Nezlobte se, to není dobrej nápad, za chvíli něco mám.), je ale neodbytný, položí mi na stůl předem připravený (!) papírek s telefonním číslem, Kdybyste si to rozmyslela... Přitvrzuju, Nezlobte se, ale já jsem z a d a n á. Nechápe, ptá se, jestli je to neměnný stav (?!) a mně se začíná zvedat žaludek. Do hajzlu s autonomií (:-)), Heleďte, já mám před svatbou, prsknu na něj s extra zlým pohledem a ukrutně postrádám svýho rahaana, kterej by svou prostou přítomností zamezil podobnejm vopruzům. Typ je ale tuhej, třeba si to ještě rozmyslíte, slečno, máte takový hezký voči.
A tak se k němu nakloním a tím nejprotivnějším tónem mu sdělím, že takovým způsobem žádnou ženskou nesbalí a ať mě nechá napokoji. Vztekle sáhne po papírku s telefonem, nenechám se vod nikoho poučovat a tohle si vezmu zpátky, aby mi ještě nevolal nějakej kretén, a odkráčí kamsi do propadliště obchodů. Zbytek zmrzky mi už nechutná.
Spinning jako uzdravení. Za lektorku, která se mi minule zamlouvala zejména trefnejma motivačníma průpovídkama, je záskok, poprvý jdu na chlapa (což zjistím až dvě minuty před). A dobrej záskok to je. Dynamickej. Jedem hodně kopce a hodně silou, koukám na pulsmetr a dejchám a říkám si, jak je to hodinu od hodiny besser. Vivat spinning.
Při krátkym telefonátu s r. ještě doznívá moje znechucení z Typa, protože jsem se těšila, že budem hned spolu, ale nebudem, přijdeš pozdě.
A až tu budeš, chytni mě pevně za mý unavený svaly, a i když už třeba budu spát, řekni mi, že jsem ti dneska chyběla.
S tou svatbou ještě klidně můžem počkat ;-).

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.