všechno před sebou

Dneska se u nás v rodině rodilo.

Táta se stal dědou, Umělkyně bábou, já tetou, rahaan strejdou. Klučeti dali pěkné jméno Štěpán, což je hezký start do života, myslim.

Můj táta (novopečený dědek) si už maluje plány, jak na nevlastnim vnoučkovi napraví, co zmeškal u vlastní dcery:

začíná se zítra (1. návštěva porodnice) s první lekcí ruského jazyka. V polovině listopadu nasadíme jednodušší matematiku/fyziku, první polovinu 2008 věnujeme studiu práv a tak do ročka bych to viděla na přihlášku do výběrového řízení na justičního čekatele, nejlépe v obvodu Městského soudu v Praze. To by bylo, aby z toho kluka něco nebylo!

Co na tom, že zatím tak maximálně najde ňadro.

*

Ale dědečkovství mýho táty si opravdu vychutnám plnými doušky.