jubilé

***
17.8.1978


(včera zvolená tarotová karta mírnost)

poezie na mnoho způsobů:
tuhle mi dovezl rahaan alespoň v podobě lehké ochutnávky
(jestlipak kamzík dolezl domů taky s tak obrovským puchýřem na kopítku a spálenými oušky?)

místenka ČD

ani o tom nevíš.
jako když se sejdou dva
co se nikdy neznali
spolu nespali
byli si přiděleni
do stejného kupé
přestupní stanice
Kroměříž
jedeš jinam než já
a když vystoupíš
místo vedle mě
zůstává prázdné
i když uhýbám
celé moravské rodině
už tě k sobě nepustím
už nikdy ne.

Hrátky (s čertem ve mně)

Mascara v mascarpone

mylné milníky

milovala (jsem) až příliš malátně

čerstvé mládí zmizelo

Zmrzlina mi zmrzla na rtu

míchou odplul smích až tam

kde páteř končí

Zvenčí´s mi zabouchl dveře

boule v hrudi se rýsuje

A rorýs už (přede mnou)

nikdy nezamaskuje

cihlové peří

všechno špatně

když tě potřebuju
nevoláš
když tě nesnášim
furt se ptáš
když mě nádo svobody
chodíš na náštěvy
(nebo aspoň chceš)
když jsem blbá
tak mě chválíš
a když mi to pálí
spíš



Lela lela lela lela pala tute giascanamés del balla late

teorie relativity

(samota. často skloňované slovo. dokáže být skličující. ale i očistná, hluboká a posilující. záleží na nás. naučit se být sám patří k nauce o dospělosti, spadá do tématu sebelásky.)

I´ve learned my lesson well

Hluboký, tolik klidný spánek. Probouzím se minutu předtím, než dojde budapešťská sms (ještě tolik kilometrů máš před sebou), je ticho a pod mrakem. Krásný letní Horoucí pekla, táhnu sušák zpátky na balkón a po chvíli na něj rozkládám i spacák. Z mýho balkónu to musí vonět až na chodník. Tančím nad rybízovým koláčem, ovoce jako korálky, Strakatá kolem mě poskakuje, protože od pondělka už ví, že rybíz jí v tepelné úpravě hrozně chutná (ale jen pár, bylo by Ti špatně, krásko!). Povede se líp než první. Balím mámě do krabičky a pak zevluju.
Střídavě pospávám nad Kostmi mistra; můj způsob pečlivého čtení, vypěstovaný v obdobích trojích státnic. Okukuju z balkónu, ochutnávám.
(Rozjitřený) rozhovor.
A pak rychle do svisle! pruhovaného třička bez ramínek, co si v něm přijdu tak sexy a roztomilá:). S (po dlouhých letech oprášeným) Waldeckem jedeme za mámou, ďábelsky rudé žíhané růže, Anděl u nohou. Máma si objedná uzeného úhoře s rýží a vejcem, já jen sushi a pak se sejdem u čoko-domina. Hovory.

Procházka rozpáleným nábřežím (tolik lodí!),
lidi se koupou ve Vltavě
a
Karlův most se drolí.
Překrásná chvějící se Praha.

Překrásný den.

končí v blahodárné samotě

20:30

(sarracenia)

mám radost
ze smutku
- hutného, čistého -
co přišel.
naplnil tichem
řádem
a klidem.

potvrzuje.

vrať se mi v pořádku.
............

po letech jsem dnes v obchodě automaticky sáhla po voděodolné řasence. snad v očekávání silných bouřek.

Connected

(tak já taky)

jak .žehlení .zbavit .jeho .upocené ..otravnosti



a přidávám jednu pro tebe :)

bílej most
bílý zuby
zelánky

u Labe

ve vzpomínkách na zítra
sedíme u Labe
tak samozřejmě
vedle sebe
a mý kolo právě
padá ze stráně
na Tebe

ve vzpomínkách na zítra
je Labe krásná řeka
co ústí do potoka
před naším domem

v tom domě je pět dětí
(dětí jak smetí, řeklo by se)
děti jsou půjčené
od souseda
ve vzpomínkách (na zítra)
mi to ani zvlášť nevadí

láska za časů

zánětu močových cest

algifenový spánek, co mi jde k duhu. biseptol (ehm, lékařka na pohotovosti byla asi starší paní, že?! dnes už se na zánět močových cest biseptol nepředepisuje!), v poledne přijde otec s lichořeřišnicí, algifenový spánek. 5 litrů tekutin denně. tetris, mafia, láska za časů cholery. poprvé lituju, že záchod má malou metráž, ustlat si u mísy by znamenalo významnou úsporu času (který by bylo možno věnovat kupř. algifenovému spánku). ale mé čurání už není krvavé a taky poznám, kdy se mi fakt chce a kdy jde jen o planý poplach.

od pátku velký posun.

teď už je mi hej.

(p.s. doma je nás 6.

k dnešnímu dni zůstal pouze 1 a 1/2 jedince zdravý. mám na mysli strakatou, která s přední nohou tutově simuluje v domnění, že si zajistí stejný podíl pozornosti jako malá. a pak Klotylda.

Rahaan má super kožní neduh, kvůli kterému se téměř nesmí mýt, Bublina je stále na antibiotikách a Matylda si tuhle při krmení urazila o plastikovou nádobku kus zobanu, v důsledku čehož vypadá trochu jako by jí vypadly dva zuby, byť žádné samozřejmě nikdy neměla.)

Blues (na cestě do Litvínova)

každý z jiného úhlu,

ztraceni
cesty zpátky

před námi zavřeny
zvrácená slova,

co na tebe dopadnou

pro mé potěšení

jen pro mé,

neřeší(š).

mohli jsme ji ztratit
kdekoli

v knihách tmách

v korunách stromů v kalužích

(na cestě do Litvínova)

není k nalezení

snad že jsme ji někomu půjčili

ukrajuje z ní lak oprýská materiál unavuje životnost ubírá

navrátit dokud je čas

kolik ho zbývá

nebo vzít nohy na ramena.

kdykoli.

Sex and the city

(magic city prague)

Dny jsou rychlý, jakoby mě chtěly hodit přes třicítku co nejdřív. Jestli jsem měla před časem pocit, že prudce stárnu, proces se náhle zastavil a kolem očí (pod)vrstevnic shledávám překvapivě víc vrásek než pod svýma (že by babičky geny?).

Pořád stejný chyby: nejdelikátnější témata řeším s plnými ústy co nejvíc nahlas; vždycky přijde obsluha, když zrovna vyslovuju slova jako anální, dildo, swingers party. Za to se ale dozvídám zajímavosti od Mléčné, na jejíž sexualitu jsem doposud nespravedlivě! pohlížela jako na nudně-standardní, snad pro její četná kila navíc. Třetici dotváří Přednostná, která pak šokuje ještě víc, ale vzhledem k erotické auře, co kolem sebe s hrdostí velikosti F rozsévá, bychom se divit neměly vůbec. Jestli se poslední dobou s někým směju až k pláči, pak jsou to ony dvě grácie. Kdybychom pracovaly každá jinde, mohly by být věci ještě zajímavější. Večery na Andělu bývají živé.

Závěr večera, už doma, se milým dárkem tak vtipně přechýlí do shodných témat, že je mi k popukání.

Třicetiletá slečna si ostatně už může dovolit mít v nočním stolku dva různé.

Černého.

A tělového:)

(Ta sms o maličkosti byla ovšem zcela nemístná!)

Zvenčí dovnitř

překvapivě víc dávám samotné čištění, než bezmocné přidržování. vyměnili jsme si role; vymačkávat, šroubovat umělohmotné hrdlo stříkačky dovnitř a plnou silou dostat desinfekci skrz je teď na mně, rahaan drží. díra zvenčí dovnitř, tohle když si řeknu, měknou mi kolena stejně jako když smradlavá desinfekce vpravovaná do levé tváře vytéká tlamičkou ven (což je známka vydařené procedury).

vydařeného léta.

tenhle týden už podruhé jsem za holčičku, sklízím ovace, ale i bez nich bych to zvládla. kousek před třicítkou přijde vhod změnit alespoň pár stereotypů: když si ráno zavazuju mašli od šatů mezi ňadry (popustit výstřih níž? ještě trošičku níž..), říkám si, že vopálený nohy (a ruce a koziny a břuch) by mi mohly zůstat už napořád.

v úterý jsem se až trestuhodně nadýchala staré známé vůně starých činžáků, navrch jsem získala poslední dílek puzzle do doposud nezodpovězené hádanky a na prstech stále cítím křišťál, cos měla pod vysokým stropem. položený.

a ještě o kus zpátky, můj upřímný otec v nedělním prázdném domě, nabízí mi už pátého kozla, ač sluníčko je ještě vysoko. probíráme cyklostezky a já si dávám ukrutný pozor, abych krásnou atmosféru nepokazila náznakem, že zásadně jezdím bez helmy.

je krásný nelehký léto.

()okolík()

dobromyslná květina
s průhledným mohutným stonkem
vidím ti až k chlorofylu
až do žaludku, mléčná

jen nevím, zda-li se mám dívat
nebo zavřít oči a jen tak
si představovat
viděla bych toho víc?

(nebo už nic)

moje

komplikovaná struktura

tě, myslím, leká